Jdi na obsah Jdi na menu
 


Coursingový závod BRNĚNSKÝ ZAJÍC

Tento závod začal jako již pár před ním.... Dojeli jsme na místo a psychicky se připravovali na náš výkon. Aťas  se na střapec těšil a tak jsme plni očekávání vyrazili směr start. Střapec byl vypuštěn značně svižně a  za ním vystřelil i Aťas. Tentokrát byl však střapec rychlejší a i okolní prostředí skládající se z kupek sena a černá barva střapce mu napomohla k téměř dokonalému ukrytí v trávě. Po první zatáčcce tedy Aťasovi zmizel z očí.

V první chvíli hledal pohledem pomoc u mě, té se mu bohužel nemohlo dostat a tak to vyřešil po svém. Však zcela bravurně. Vrátil se k místu, kde střapec ztratil a když selhaly oči, použil další ze svých smyslů a to čich. Ve velmi svižném tempu se s hlavou zabořenou do trávy vydal po pachu střapce. Pořadatelé mezi tím střapec popotahovali v naději, že jej Aťas uvidí. Po dvou zatáčkách se tak i stalo a  konec trasy už proběhl nám známým způsobem.

Po té, co se nám poprvé stalo, že jsme ztratili střapec, jsem chtěla odjet domů, protože jsem si byla téměř jistá, že z toho kloudný výsledek nebude. Dala  jsem však na rady okolí, které bylo ze stopování nadšeno a vydrželi jsme až do konce.

Naše překvapení bylo obrovské. Atilla, nejen že se umístil, ale dokonce na prvním místě.  Prozatím se jednalo o jednoznačně nejnečekanější vítězství....